Jdi na obsah Jdi na menu
 



      ♦  ♦           Rod NEJEDLÝ

nepojmenovany-1.jpg    Vítejte na stránkách rodu

 ♦ Nejedlý PanušZáruba Holeček.

Tyto stránky chci věnovat našim předkům i těm, co přijdou po nás. Genealogie je krásný koníček, nekončící práce, ale i zábava plná překvapení.

 

Nejstarší z rodu Nejedlý, kterého se mi zatím podařilo vypátrat, je Martin Nejedlý narozený roku 1674 v Petrově okr. Praha západ a jeho žena Marie Magdalena narozena roku 1675. Z tohoto rodu pochází můj otec Stanislav Nejedlý (*1922)

Nejstarší z rodu Panušů a Zárubů, z kterého pochází moje matka Růžena Nejedlá rodem Zárubová, je Georgius Panuš narozený roku 1629 a jeho žena Barbora (*1632). Neví se odkud přišli, ale usadili se ve vsi Mičovice a založili rod, který v Mičovicích přetrval staletí.

 

ornament-1-1.jpg

♦ ♦ ♦


  Významné údaje

Celkový počet osob v databázi je 253

Celkový počet generací: 11


Roku 1704

 nejstarsi-zapis-anna--dcera-martina-nejedleho.jpg

Dne 14. dubna 1704 narozena vlastní dcera Anna. Otec Martin Nejedlej. Matka Maria Magdalena. Kmotra Anna Hispankowa.........Anna Kamenicka a Wenceslay Pokorný z Luk Podloučí.......Jílowey.

 


 Sčítání lidu 14.1.1900 «zde«

 

 

podpis-moji-babicky-marie-panusove--1910-.jpg

Podpis Marie Panušové provdané Zárubové.

 ___________________________________________

 

!!!  Nově nalezené

 

Václav Panuš, syn Petra Panuše a Rozálie rodem Bártové se narodil v Mičovicích 8.2.1886. V matrice narození je dodatek, že se hlásí dobrovolně k vojsku. Jde o první sv. válku a Václavovi je v té době 28 let. Po válce se ocitá v Rychnově nad Kněžnou, kde působí jako c.k. četnický strážmistr. 16. července 1918 si  v Lochenickém chrámu Páně (obrázek dole) bere za manželku Boženu Cihlářovou (*26.7.1896) narozenou v Předměřicích čp. 84, okr. Hradec Králové. Václavovi je 32 let, nevěsta je o deset let mladší. 28.2.1919 se jim narodí syn Květoslav Panuš, který se celý život zabývá hudbou. Je klavírista, učitel hudby, hudební skladatel.

_______________________________________________________http://www.kostelycz.cz/foto/28locheniceo.jpg

kostel Narození Panny Marie

Pozdně barokní kostel v Lochenicích z let 1784-86 na místě gotického ze 14. století, z něhož se zachovala věž.

 

     
     

 Fotografie: Pražské jaro PJ 1962, přenosová režie, Československý rozhlas - Květoslav Panuš uprostřed.

 
   
f200808110097801.jpeg

 

 

  Modřanská liduška

   K Čechám patří hudba. A jak to s její výukou vypadalo v Modřanech? V obci bylo více soukromých učitelů hudby, kteří vyučovali ve svých bytech. V roce 1942 někteří z nich - Ferdinand Benáčan, Květoslav Panuš, Adolf Voborský a Karel Vrba - založili Kolegium odborných učitelů hudby, v jehož čele stál profesor státní konzervatoře Jaroslav Kolář. Učitelé tohoto kolegia sice vyučovali nadále soukromě a jednotlivě, ale jeho smyslem bylo po válce zřídit hudební školu v Modřanech.

To se podařilo krátce po osvobození - škole s názvem Městská hudební škola v Modřanech byla přidělena zkonfiskovaná vila čp. 1356 v dřívější Dvořákově ulici (dnes ulice Voborského) po JUDr. Porgesovi. Ze zkonfiskovaného majetku po Němcích byla škola vybavena potřebným nábytkem a hudebními nástroji (mj. čtyřmi pianiny). Výuka začala v září 1945 ve čtyřech učebnách. Bylo přijato 156 žáků, kteří se učili především hře na housle a na klavír. Součástí výuky nástrojové byla i hudební nauka. Městská hudební škola v Modřanech jako soukromé učiliště byla v letech 1945 až 1947 spravována vedoucím učitelem Ferdinandem Benáčanem, dlouholetým spolupracovníkem skladatele Jaromíra Vejvody, který ji vedl po stránce finanční, administrativní i organizační. Školné bylo 300 korun měsíčně a zápisné 100 korun. Z těchto prostředků byly vypláceny odměny učitelům, pořizovány pomůcky k vyučování, prázdniny učitelům placeny nebyly. Uměleckým ředitelem školy byl profesor Jaroslav Kolář, který funkci zastával zcela nezištně. Ještě v roce 1945 odešel ze školy její spoluzakladatel Květoslav Panuš, který nastoupil jako hudební režisér do Radiojournalu v Praze. Za něho byl přijat jako učitel absolvent konzervatoře Miloš Říha.

 Zdroj: ÚMČ Praha 12

 

Kulturní kronika z Lidových novin r. 1943

 

vystrizek-hudba1.jpg 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zdroj: Kramerius - LN ročník 51, 4.2.1943

 

 

Zatím není zjištěno kdy Václav Panuš ovdověl, kdy a proč předčasně zemřela Květoslavova matka Božena roz. Cihlářová, jisté je, že se Václav ve svých 58 letech podruhé oženil s čtyřicetiletou Marií Johannou Lepičovskou (*11.7.1904), dcerou Jana Lepičovského, ředitele měšťanské školy v Plzni a matky Vilemíny Anny roz. Trunečkové z Břas okr. Rokycany. «zde« Svatba se konala 9.11.1944.

 Květoslav Panuš zemřel poměrně mladý v Praze Modřanech 2.2.1975 ve věku 55 let, tedy v letech, kdy jeho otec ještě pomýšlel na ženitbu.

 ♦

 

 Zde novinky

 

Výročí 100 let narození Květoslava Panuše

22. 2. 2019

 

Stará Sázava

1. 2. 2016

Luka pod Medníkem

 

Kostelní Hlavno

30. 10. 2015

Znak obce Kostelní Hlavnoznak obce Kostelní Hlavno

 

Historie obce Petrov

26. 8. 2015

Znak obce Petrov

znak obce Petrov

 

Rod Nejedlý

9. 3. 2015

Zde najdete předky rodiny Nejedlých od zatím nejstaršího Martina Nejedlého po Stanislava Nejedlého, mého otce.

Výsledek obrázku pro ornamenty