|
Původ jména obce
|
V průběhu historie se zachovaly následující podoby názvu obce:
Raunem, čti Glauen (1052), villa Glawen (1189), in villa Glauen, in villa Galuuen (199), in Hlawen (1337), in ecclesiae Hlawen (1339, 1352 – c. 1405), de Hlasná (1426), in Hlawnech Magno alias v Wielikich Hlasných (1437), Hlaven větší (1454), na vsi welike hlawni, z hlasná, ves weliky hlaven, na vsi welikem hlawni (1494), w hlawnie welikym (1546), w hlawnie kostelnim (1547), z Hlasná kostelnijho, z Hlawen kostelnijho, z Hlasná (1549), Kostelni Hlawno (1654), Hlawno Kostelnj (1788).
Jazykovědci činí o významu jména následující výklad.Pro rozlišení od sousedních stejnojmenných vsí – Hlaven malý, resp. Hlavenec, Hlaven Ryndův, dnes Sudovo Hlavno – byla nazývána Větší nebo Veliký, a to ve vztahu k velikosti a nakonec Kostelní kvůli kostelu, který v ostatních stejnojmenných vsích nebyl. U Hlavence je návrší Kobylí hlava (206 m n. m.). Podle lesnatého vrcholu byla pojmenována nejstarší ze tří vsí, totiž Kostelní Hlvno, staročesky Glaven – Hlaven. Podle toho staročeské jméno Hlaven znamenalo dvůr u (Kobylí) Hlavy.
|
|
|
|
|
Pověsti o původu jména
V kronice obce je vykládáno slovo Hlavno od „hlaveň“, což značí nedopalek polena, ze kterého se pálilo v milíři dřevěné uhlí. Je doloženo, že v těchto místech byly rozsáhlé lesy, ve kterých uhlíři uhlí pálili, a jsou o něm zprávy již z 11. století. Této domněnce však nenasvědčuje žádné dochované pomístné jméno.
Podle jiné pověsti mají jména tří sousedních vsí: Hlavenec, Kostelní Hlavno a Sudovo Hlavno společný základ po vladykovi Sudovi, který byl přepaden při návratu z lovu. V sousední vesnici Konětopy mu prý utopili koně, jeho kosti byly uloženy v Kostelním Hlavně, hlava odpočívá v Hlavenci a vesnice, v níž sídlil v malé tvrzi, nese jeho jméno - Sudovo Hlavno.
zdroj: www.kostelnihlavno.cz
|
|
