Obce našich předků
Historie Vrané nad Vltavou
Dědiny Skochovice a Vraný se připomínají již roku 993 v zakládací listině kláštera Břevnovského a to mezi statky, které klášteru při jeho zakládání věnoval k obživě kníže Boleslav II. Roku 1407 prodal klášter Břevnovský Vraný a Skochovice klášteru Zbraslavskému za 190 kop grošů. Roku 1437 císař Zikmund zapsal Skochovice i Vraný Matěji ze Skuhrova a Petrovi z Obořiště. Zbraslavský klášter však obě dědiny vyplatil. Později přecházejí do vlastnictví karlštejnského purkrabího Beneše z Weitmílu, do opatství Komořanského, po velké konfiskaci koupil Zbraslavský klášter Vraný a Skochovice roku 1622 od Královské komory, a to až do roku 1785. V tomto roce byl Zbraslavský klášter zrušen císařem Josefem II. a obce připadly náboženskému fondu. V roce 1770 mělo Vraný 20 domů, Skochovice nebyly zmíněny. Název Vraný změnil Fr. Palacký (1798–1876) na Vrané.
Po zrušení nevolnictví a roboty v roce 1848 rakouským zákonem z 5. 3. 1862 byl vydán roku 1864 tzv. Obecní řád, podle kterého byly ustanovovány obecní samosprávy. Nejstarší dochovaný zápis obecního výboru z roku 1883 je opatřen razítkem Spojené obce Vran-Skochovic a je o schválení obecního rozpočtu za rok 1882 a na rok 1883. V roce 1890 bylo ve Skochovicích 34 domů s 240 obyvateli a ve Vraném 52 domů se 631 obyvatelem.
Obě dědiny hospodaří odjakživa společně, jen společný název obce se měnil – Skochovice s osadou Vrané, Spojené obce Vran-Skochovic, Skochovice-Vrané. V současné době je správní obec a katastrální území Vrané nad Vltavou. Tento název byl zvolen hlavně proto, že v době volby pojmenování obce se nalézaly ve Vraném škola, poštovní úřad, nádraží, obecní úřad, četnická stanice, kino, papírna a elektrárna, kostel a fara. Ve Skochovicích byla jen hasičská zbrojnice a zastávka železnice.
